Jak se narodila útlá brožurka o jednom pochodu smrti?

Několik let jsem navštěvoval paní prof. PhDr. Věru Olivovou, DrSc., historičku, která se zabývala novějšími dějinami československými i českými. V tu dobu byla předsedkyní Společnosti Edvarda Beneše, která postupně vydávala desítky knih, jejichž obsahem byly děje první republiky, předmnichovské i pozdější doby, protektorátu, druhé světové války a doby poválečné až do tehdejší současnosti.

Mnohé z těchto děl, které vydala Společnost Edvarda Beneše, jsou dodnes s velkým povděkem užívány. Nebýt jich, o části našich dějiny bychom toho věděli méně nebo téměř nic. Především bychom neměli v rukou potřebné a přesvědčivé argumenty proti divoké propagandě tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu a páté kolony „našich“ germanofilů a sudetomilů. Velmi děkuji paní profesorce Olivové za vše. Jsem jí velmi vděčný, že umožnila mně, nám spolupracovat s ní.

Jednou, když už jsem byl téměř na odchodu, mi paní profesorka sdělila, že její manžel, historik, profesor PhDr.Pavel Oliva, DrSc., by rád se mnou mluvil. A tak jsem se tehdy poprvé seznámil s jménem Jakov Tsur. Byl to vězeň koncentračního tábora, který zemřel na samém prahu svobody. Zanechal však po sobě písemné svědectví o tom, co protrpěl. Pan profesor vyslovil přání, zda bych si text nepřečetl a poté případně nevydal. Šlo jen o několik stránek. Po přečtení jsem slíbil panu profesorovi Olivovi, že svědectví J. Tsura rádi vydáme. A tak se narodila tato brožurka, jejíž obsah postupně vyvěšujeme na naše stránky.

Koncentráčník Jakov Tsur opět k nám promlouvá. Oživuje kruté události, jimiž prošel. Jistě je rád, že tak může činit a jsou mnozí lidé, kteří ho vnímají se vším všudy, i s hrůzou, která z jeho líčení nezastřeně působí na každého z nás. Tím, že si jeho dílo celé přečteme, budeme jej sdílet a přeposílat, budeme plnit jeho přání, aby lidé se dozvěděli, co všechno se v německých koncentračních táborech dělo. Je to naše povinnost vůči němu i vůči všem, kteří v koncentračních táborech byli zavražděni. Dali svůj život proto, abychom my ostatní mohli žít.

A ještě jednu poznámku. Paní prof. Olivová byla nositelkou medaile Za zásluhy, jíž jí udělil prezident Miloš Zeman. Paní profesorka si toto ocenění, které se jí dostalo v posledních měsících jejího života, plně zasloužila,

Dr. O. Tuleškov